Tak ti, Boženko, zas píšu. Co je novýho? No furt sme zavřený doma, ven smíme jen ráno do krámu. Pořád v televízi přepočítávaj ty mrtví a ty nakažený na ten vírus, no veselý to nejni. Eště že nejsem v domově seniórů, tam to teď nějak řádí a voni tam pro ty nemocný někdy nemaj ani nějakou cimru navíc, aby je tam dali. Prostě teď se všicky musej snažít ze všech sil, aby se to všecko zvládlo.

   A sem ráda, že sem tady v Čechách. Tady si lidi sami vždycky poradí, co je potřeba vyrobí. Prostě máme dobrou náturu. Já ti koukám co je tu obětavej lidí! Ti dochtoři, sestřičky, požárníci, no všici co s tím vírusem bojujou, ti sou dovopravdy statečný. A my jim za to taky každej večír z vokna tleskáme. Dyť chudáci makaj od rána do večera! Naši vědcí zas těm zdravotníkům sešroubovávaj ty přístroje na vobličej, aby se nenakazili – z těch potápěčskejch potřeb to jde docela dobře.  Ta Čína tolik těch vybavení na dejchání neposlala. Dyk my se vo ty naše záchranáře postaráme. A ten kuchař Polrajch ten jim vaří jídla! Ale jaký! Viděla sem to v televízi – až se sliny sbíhají! Ten ví co má dělat, lidi mu pošlou na to jídlo pro ty záchranáře peníze a von vaří a vaří! Nemluví a maká. To je fakt kabrňák. Takhle dyby každej věděl co má dělat!

   A abych nezapomněla, Boženko, dějou se ti tu teď taky zázraky! Řiká se, že v takovejch těžkejch chvílích, jako sou ty epidémie a vostatní katastrofy, že se ukáže jakej kdo doopravdy je. A víš co se stalo? Zas měli tu sešlost všici ti poslancí a byl tam i ten náš premiér, ten Babiš. Dycky mu nadávali, že je estébák a že chce všecko řídit sám, že je takovej tvrdej podnikatel a despota. To se teda všici pěkně mejlili! Von tam ve sněmovně před všema přečet modlitbičku, že jako „drahej Bože, dej nám sílu“ a tak. No tak je to jasný! Farář to je! To žádnej nečekal. Měj se fajn, Božka!