Je začátek ledna a na emoční sezení ke mně přichází asi třicetiletá žena. Profesně velmi úspěšná, ale dlouhodobě nespokojená ve vztazích s muži.

Velmi brzy se ukazuje téma, které bývá klíčové: VZTAH S OTCEM. Právě ten je často prvním a zásadním krokem k harmonii v partnerských vztazích.

Toto setkání nebylo jen o uvolnění emocí, ale i o hlubším zamyšlení nad rodičovstvím a rolí otce v životě dcery.

Jaké potřeby měla malá holčička?
Co reálně od svého tatínka dostávala?

Otec byl v dětství neurotický a bezohledný. Jeho nečekané reakce, vyvolávání konfliktů a agresivní chování poznamenaly celou rodinu. Neplnil sliby, upřednostňoval syna, ponižoval a zastrašoval.

A jeho dcera? Toužila po klidu, bezpečí a respektu. Po otci, který by byl laskavou a spolehlivou oporou.

Dnes, jako dospělá žena, se rozhodla ODPUSTIT. Na terapii přišla vlastně i kvůli němu. Neodsuzuje ho, chápe jeho nezralost, jeho nezvládnuté emoce. A dokonce je znát i její láska k němu.

Katarzí, kterou během dvou hodin prošla, se osvobodila nejen ona sama, ale vlastně i on. Od mnoha křivd, bolestí a starých zranění.

Dnešní doba nám nabízí úžasné možnosti, jak vědomě pracovat se svou psychikou, aby do našich životů mohly vstupovat porozumění, harmonie a láska.

Děkuji za tak krásný pracovní vstup do nového roku.