Teda, Boženko, trvalo mi to než sem si na tu situaci s tím vírusem zvykla. Nejdřív mi to přišlo trochu jako stanný právo, nikam nesmíš, bála sem se esli nebude všecko na příděl. Obchody s jídlem ale zatím fungujou. Teda ve světě je těch nemocnejch s tim virusem čím dál víc, u nás to taky přibejvá. Ale sou i dobrý věci. Třeba dneska na počtě. Dycky fronta až před dveře, lidi se tlačili, strkali – a dneska sem tam byla sama! Ty počťačky za okýnkem příjemný, prostě ráj na zemi. Takle by se mi to líbilo furt. A lidi sou k sobě takový lepčí, lidský!
Představ si, že sme si včera i zpívali! Všici! No, ten pan Svěrák, co byl taky Cimrman, ten to zbuntoval. A prej, že si máme zazpívat, aby nám bylo veselejc. Tak po poledni si každej moh doma u televíze zahlaholit Není nutno, aby bylo přímo veselo. No úplně veselo teď teda není, protože se lidi bojej toho vírusu, co se teď šíří. Tak to bylo fajn si zazpívat. A někerý dokonce doma tancujou. Řikal vnuk, že v tom jeho telefónu s vobrázkama co má, že vidí třeba různý ti muzikanti – a voni teď drnkaj v těch kuchyních nebo někdy obývácích – a voni tam ty nový písničky skládaj a dělaj úplný koncerty! No museli stavět ty haly, ty arény? Dyk v tý kuchyni je to taky pěkný, lidi to prej baví. A některý lidi si natáčejí jak doma tančí a ukazujou to taky ostatním, že si v kuchyni taky můžou zatančit. Tak prostě zpíváme a tančíme co to de. No prostě děláme co můžem, abysme se dočista nepomátli.
Všude sou ti, Božka, lidi takový hodný, jen před finančák, před ten teď vůbec nechoď! Tam je hotová mela. Vony sou teď ty daně! Šla sem kolem, maj jen chvíli votevříno, lidi tam nechtěj pouštět, že je jich moc. Tak ty lidi se tam dobejvaj, vrátnejm tam nadávaj i těm ochrankám co jim zavíraj před nosem. Tak to je teda teď masakr. Radši, Božka, zůstaň doma. A taky zpívej a tanči, ať ten vírus zaženem!