Teda, Boženko, tady se dějou věci, to bys nevěřila! My sme se tady v Čechách změnili na nějaký království dobroty, jináč si to neumim vysvětlit. Nemyslim „dobroty“ jako něco dobrýho na zub, nějaký laskominy nebo tak něco, ale že se snad lidi rozhodli bejt načisto hodný a dobrý. To se snad bojej, že se blíží konec světa či co. No je to fakt záhada. Jeden předbíhá druhýho kdo vyrobí a rozdá víc roušek a když nevyrobí, tak aspoň nakoupí pro vostatní. Takhle přivez nějakej klučina z Krumlova plnej batoh roušek až z Thajska, svoje věci z batohu vyházel, jen aby pro ty naši lidi, co to potřebujou, ty roušky přivez. A hned je rozdal – a měli radost všici!

   Jenže je to velkej boj s tím pomáháním a nedostane se na všechny, co by chtěli pomáhat – další zas z nějaký firmy nakoupili těch roušek tisíce i pro vostatní, u Jičína je chtěli rozdávat – ale úředníci jim to zakázali, že to nemají schválený, ty roušky a tak. Prostě dobrejch skutků se tolik najednou dělat nemůže! Lidi by takový pomáhání bavilo, ale ten stát na to není zvyklej.  Třeba ta ministrová na ty finance, ta je s tim pomáháním hodně vopatrná! Ta se tváří, že by taky ráda pomáhala – teda vona by dala z tý státní kasy na přilepšenou nějakejm těm podnikatelům a takovejm -  ale musí si je pořádně prověřovat, aby tych peněz nerozdala moc. Vona vo těch penězích pro ty potřebný mluví hodně, ale ví, že všeho s mírou, že se to s tim pomáháním nesmí přehánět.

   Tak, ti, Boženko, koukám na ty lidi, jak sou najednou hodný a pozorný. Kde se to v nich bere? Nedávno ty chudáky bezdomovce vodevšak vyhazovali, sprostě jim nadávali – a teď v televízi řikali, že jim budou stavět nějaký takový provizorní domky. Co ten vírus s náma dělá, to sem fakt překvapená. Esli to není nějakej kouzelnej vírus, co lidi promění! A najednou ukazujou i ty starý lidi z domovů seniórů v televízí! Bojej se, aby nebyli nakažený, chtěj se vo ně hezky starat. Dyk to nikdá nebejvalo, aby si jich někdo všímal, mladý je strčili do domova nebo eldéenky a basta. A najednou sou ty senióři prej „naši nejzranitelnější“, no to je tak pěkný, jak nás maj rádi! Tak já jdu zas šít nějaký ty roušky, abych mohla taky pomáhat. Teda, Božka, já fakt koukám, jakou dobu my eště zažijeme!