Ahoj Boženko, teď ti píšu, je to moc důležitý a mohlo by ti to pomoct s penězma. Já vim, že ty máš pěknej důchod, zas tak uskrovňovat se nemusíš, ale teď přispívaj lidem, co potřebujou, tak by byla škoda, abys to taky nevyužíla. Aby lidi nebyli tolik chudý po tý epidémii, tak se jim teďka pomáhá. Začali něco vymejšlet z tych ministerstev na tu práci i na ty financé a průmysly. Ale představ si, dali se do toho z toho zdravotnictví – a pomáhaj tym nejpotřebnějším. A ty to vymysleli nejlíp – a taky dávaj nejvíc!

   To je ti takovej dojemnej případ. Chlapík, chudák, žije na uřadě, teda von tam nežije, von tam má jenom nahlášenou adresu, to je teda snad uplnej bezdomovec. Vosumnáct exekucí von má, no dočista chudák, nejak podnikal, no prostě mu to asi nešlo. Ale nevzdával to. Taky firmu furt má, no a von si domluvil vod někoho dalšího přeposlání tych respirátorů – a voni to vod něj z toho zdravotnickýcho ministerstva vodkoupili! Sou moc hodný, dyk jich tam na tom ministerstvu sedí tolika, kdekdo moh zvednout telefon a domluvit to, ale voni né, voni to nechaj potřebnymu, aby měl co jist. Tak ten zadluženej prej domluvil ty pomůcky na dejchání za 300 miliónů, šest smluv s nim sepsali. Voni viděli, že von ty peníze potřebuje, tak mu dali šanci. A už je z něj pane, milionář! Protože, to dá rozum, zadarmo to nedělal. Dali mu za to pořádný províze, aby se ten chlapík dal do kupy, poplatíl ty exekuce a eště mu něco zbylo na živobytí.

   Jó, Boženko, v týdle době se na chudý nezapomíná! Je to takovej dojemnej příběh. A poučnej! Božka, tak ti radim, poptej se taky někde esli nemaj volný nějaký ty respirátory. Třeba by se ti k tomu tvýmu důchodu taky nejaký ty milióny šikly, ne?