Ten příběh se v různých obměnách v poslední době opakuje. V mých barevných vztahových rozborech se objevuje ODCIZENÍ, ROZCHOD v partnerském vztahu. Téma bolestné, které znamená životní zlom. Přístupy k němu mohou být ovšem různé.

Po dlouholetém manželství se konflikty a křivdy muže a ženy vyhrotily natolik, že spolu nedokážou a nechtějí žít. Neshody a nedorozumění se kupí, až explodují. Je možná cesta ke zlepšení? ROZBOR AUTOMATICKOU KRESBOU ukazuje pravdivě podíl obou manželů. To se ženě nelíbí. Potřebuje si ulevit, „může za to on, jedině on!“ Nechce si přiznat vlastní vzorce myšlení, které reakce partnera vyvolávají. Jak bude příběh pokračovat? Trápením, dohadováním, stresem pro oba partnery i celou rodinu.

Další rozbor. Asi třicetiletá žena měla asi roční vztah, před několika měsíci začali s partnerem bydlet spolu. Vzájemná shoda, pohoda se náhle změnila v šok – partner se odstěhoval. Bude reagovat partnerka vztekem, smutkem, nenávistí? Nikoli. Je naprosto v klidu, láskyplná, chápající. Cítí, že se muž vrátí. Potvrzuju jí, že nešlo o definitivní rozchod, partner se jen lekl závazku, řeší sám sebe, dozrává. To, že žena dokáže jednat v klidu a s nadhledem, umožňuje, aby jejich vztah mohl pokračovat. Zralejší, zodpovědnější než předtím.

Jak se tedy vyrovnávat s rozchodem? Situace nemusí být vyhrocená a dramatická. Dá se vyřešit v klidu. Partnerům v tom pomůže VZÁJEMNÉ VCÍTĚNÍ i přiznání si VLASTNÍHO podílu na situaci. Rozchod nemusí být definitivní řešením. Určitě je ale novým ZAČÁTKEM. Ať už v dosavadním vztahu nebo v tom, který přijde.